Většinu lidí

měl docela rád a většina lidí měla docela ráda jeho.
Zato Ullholm se dokonce i Rönnovu nesložitému nazírání jevil jako monstrum užvaněnosti a konzervativní tuposti. Ullholm byl nespokojen absolutně se vším. Odsuzoval vše od svého platového zařazení až po vrchního šéfa policie, své platové zařazení proto, že není dost vysoké, šéfa policie proto, že nepostupuje dost tvrdě.
Rozhořčovalo ho, že se děti ve školách neučí dobrým mravům jako kdysi a že kázeň v policejním sboru upadá jako nikdy předtím.
S obzvláštním záštím se vrhal na tři kategorie občanstva, jež Rönnovi nikdy nepůsobily žádné zvláštní starosti ani myšlenkovou námahu, a to na cizince, na mládež a na socialisty.
Podle jeho mínění byl například skandál, že strážníci smějí nosit vousy.
"Kníry prosím, ale i to je velice sporné," řekl. "Doufám, že mi rozumíš?"
Zastával názor, že od třicátých let nenastal ve Švédsku nikdy ani na chvilku pořádek.
Růst kriminality a násilností pokládal za následek toho, že policii chybí řádný vojenský výcvik a že nenosí šavle. Změna pravidla jízdy vlevo v jízdu vpravo byla skandální omyl, který všeobecnou neukázněnost a morální rozklad ještě prohloubil.